Sylva popsala turistickou trasu z Jitravy směr Ještěd a já Vám přiblížím trasu druhé skupiny.
Pan řidič nás odvezl do malebné vesnice Kryštofovo Údolí. Toto bylo patrně založeno uhlíři někdy v 16 století, patřilo nejprve k lemberskému a později ke grabštejnskému panství. První písemná zmínka je datována roku 1581. Současná obec je tvořena trojicí původních vsí, zakládaných během postupu osadníků podél toku Rokytky. Tak vznikla postupně Rokytnice, pak Bezové údolí, pozdější Kryštofovo údolí a nejvýše Novina.
Těžba stříbra a olova v okolí byla ukončena v polovině 18 století. Údolím vedla v minulosti pašerácká stezka. Ještě v roce 1969 upomínala na tuto skutečnost v souvislosti se Smetanovou operou Hubička (a pochodem pašeráků v její předehře) patrová hrázděná Pašerácká hospoda Karoliny Světlé v centru obce. Karolina Světlá zde údajně tvořila podklad pro libreto opery (sepsané Eliškou Krásnohorskou), Hubička.
Mezi nejkrásnější památky patří první český vesnický orloj v bývalé trafostanici naproti muzeu betlémů. Je to třetí orloj v České republice po Praze a Olomouci.
Duchovním otcem, návrhářem, stavitelem, investorem a údržbářem orloje v Kryštofově Údolí byl Martin Chaloupka, provozovatel sousedícího muzea betlémů. Slavnostní spuštění kompletní díla proběhlo v září 2008. Orloj se skládá z dvaadvaceti figur. Dvě statické figury na nárožích znázorňují sv. Barboru vlevo jako patronku horníků (v roce 1528 zde byla založena hornická osada) a sv. Kryštofa vpravo jako patrona obce. Ostatních osmnáct postav je pohyblivých. Ponocný, který pravidelně zvedá trubku, a kolem něj obíhá pejsek. Pak se spustí nejdůležitější činnost na vsi: krmení a napájení dobytka (krávy, slepice a husy). Následuje regulérní oběh dvanácti apoštolů, jak jej známe z pražského orloje. Na závěr se odzvoní časové znamení.
Navštívili jsme rovněž expozici betlémů, která je umístěna v prvním patře obecního hostince "U Kryštofa" přímo pod dřevěným kostelíkem uprostřed vesnice. Provázela nás osobně dcera již zesnulého pana Chaloupky. Uviděli jsme více než dvacet betlémů nebo jejich částí. Od miniaturních až po ty největší. Nejstarší pochází už z roku 1846. Je tu k vidění asi polovina původního Müllerova betlému v orientálním stylu a část tyrolského betlému Franze Pohla. Ten býval mechanický a nyní je postupně uváděn do pohybu. K vidění je tu například tzv. cikorkový betlém, jehož figurky se nacházely v cikorce v době adventu, králický, betlémy dřevěné, keramické a pohyblivé. Velice zajímavý je Jírův venkovní betlém měřící šestnáct metrů na délku. Vytvořil jej v roce 1999 světoznámý malíř Josef Jíra. Stojí pod širým nebem naproti hostinci "U Kryštofa" avšak pouze v prosinci od začátku adventu do Tří králů v lednu. Výstava betlémů byla doplněna hračkami z minulého století, zejména panenkami, medvídky, kočárky, pokojíčky, stavebnice a jiné. Mnozí z nás zavzpomínali, že jsme si s takovými hračkami velice rádi hráli. Zakoupili jsme suvenýry a dárečky v domě s keramikou.
Z Kryštofova Údolí jsme odjeli do Liberce, kde jsme zavítali do botanické zahrady. Botanická zahrada Liberec je nejstarší v České republice, překročila 120 let věku. K našemu údivu zde neposkytují seniorské slevy, ale nikoho z nás to nezruinovalo. Náš údiv byl potom daleko intenzivnější, když jsme obdivovali krásu exotických rostlin, nádheru květů a vodních živočichů. Samozřejmě jsme vše fotografovali. Většina z nás po této prohlídce směřovala někam posedět na kávičku. Zavítali jsme do Retro cukrárny, kde jsme si zakoupili i domácí borůvkovou marmeládu.
Dohodnutý čas s panem řidičem všichni respektovali a tak jsme jeli pod Ještěd ke kabinkové lanovce. Nahoře jsme se setkali s první turistickou skupinou, která právě dorazila z 15 km "procházky". Někteří se občerstvili zde, jiní dole pod Ještědem v útulné hospůdce u sympatického a ochotného pana hostinského. V autobusu jsme si navzájem sdělovali zážitky. Pro jejich oživení je zde proto i můj příspěvek.
Lída Veissová
