Putování po pohraničních hřebenech pokračovalo třídenním pobytem v Jizerských horách od 21. 4. do 23. 4. 2017. V pátek ráno v 7,00 hodin plně naložený autobus vyjel z Poděbrad směr německé lázně Oybín a Žitava. Navečer jsme se ubytovali v Bedřichově v hotelu Jelínek. Program na sobotu byl jasný. Turistická skupina půjde z Jitravy na Ještěd, asi 15 km. Druhá skupina si prohlédne Kryštofovo údolí, botanickou zahradu v Liberci a lanovkou vyjede na Ještěd, kde se obě skupiny sejdou, o tom bude další příspěvek.
V sobotu ráno nám hory ukázaly několik tváří. Po probuzení to byla hustá mlha. Před snídaní začalo pršet, během snídaně, pro změnu, padal sníh. Pavel Kárník z toho měl těžkou hlavu a vymýšlel náhradní program. IQ Landie v Liberci měla zavřeno, do muzea se musí předem nahlásit, tak jedině botanická zahrada pro všechny. František Povolný měl další návrh, ale ten neprošel. Rozhodnuto! Sraz u autobusu v 9,30 hod. To už zase krásně svítilo sluníčko. Takže návrat k původnímu programu.
Turistická skupina v počtu šestnácti lidí vystoupila z autobusu v Jitravě. Jakmile jsme nastoupili na červenou turistickou značku, začal předlouhý a nekonečný výstup. Trochu nám náladu spravila zkratka po žluté, ale opětovný nástup na červenou nám vehnal pot na čelo. Stoupání a klesání bylo nekonečné. Mimořádně nám byly dovoleny dvě krátké občerstvovací přestávky. Konečně při sestupu z Malého Ještědu se nám ukázal Ještěd i s vysílačem v plné kráse. Vypadalo to, že máme cíl na dosah. Opak byl pravdou. Další kilometry nás ještě čekaly. Při závěrečném výstupu si většina sáhla na dno svých sil. Odměnou byla prohlídka interiéru restaurace. Několika málo jedincům se podařilo najít místo u stolu, popít kávu, grog nebo pivo s překrásným výhledem do okolí. Ostatní sjeli lanovkou a totéž, bez výhledu, si dopřáli v bufetu. Vyčerpaní, ale spokojení jsme v hotelu povečeřeli a naplánovali poslední den. Vycházku na Královku a okolí, oběd a návštěvu zámku Sychrov.
Nedělní ráno bylo slunečné. Autobus nás dovezl ke kapličce v Hraběcím. Jakmile jsme vyšli, začal padat sníh tak, že za chvíli bylo bílo. Cesta nás vedla kolem Prezidentské chaty, dříve Masarykovy. Někteří zvolili pohostinství hotelu Premier, moc se jim tam líbilo. Zvlášť Iva Hanušová byla nadšená interierem. Ostatní se vydali kolem rozhledny Královka ke stadionu v Bedřichově. Odtud startuje Jizerská padesátka, běhá se na památku našich horolezců, kteří zahynuli v Peru. Památník stojící opodál připomíná tuto tragedii. Oběd a odjezd ve 13,00 hod. proběhl podle plánu. Při prohlídce novogotického zámku Sychrov nás sympatický průvodce seznámil s jeho historií a majiteli, kteří ho vlastnili do roku 1945. Byl to knížecí rod Rohanů původem z Francie. Cestou domů obvyklý test Pavla Kárníka, malá rekapitulace toho, co jsme si zapamatovali. Těšíme se na podzim do Oderských vrchů.
23. 4. 2017 Sylva Polnická
Zájezd do Jizerských hor – den druhý – sobota 22. dubna 2017
Zase je jeden den ten tam.
V sobotu ráno po vydatné snídani jsme všichni v 9.0 hod. nastoupili do autobusu, směr Jitrava.
Již večer bylo vrchním velením rozhodnuto, že se naše velká skupina rozdělí na Jitravě.
První skupina 16 ti zkušených a odvážných turistů pod dohledem Pavla, bez ohledu na počasí vyrazila směr Ještěd na inzerovaných 15 km pochodu (cha,cha). Zbytek autobusu jim zamával a už jsme vyrazili směr Kryštofovo údolí. S první skupinou se máme setkat kolem 15 hodiny v cíli naší cesty tedy na vrcholu Ještědu. K dosažení cíle každá skupina zvolila jinou metodu – první pěšky15 km s výškovým převýšením 500 m a druhá po návštěvě Kryštofova údolí a Botanické zahrady v Liberci pak pěkně lanovkou hupky dupky na Ještěd.. Do Kryštofova údolí jsme dorazili kolem 11.0 hod..
První setkání bylo s technickou památkou - kamenným železničním viaduktem v Novině, dokončené v roce 1900 s 14ti podpěrnými pilíři a výškou 29 metrů nad údolím. Paráda!
Potom nás autobus zavezl k místní raritě – orloji vybudovaném z opuštěné trafostanice v roce 2008 panem M. Chaloupkou , podívali jsmese na čůrajícího pejska a na závěr jsme navštívili muzeum lidových betlémů a také věcí, které si velmi dobře pamatujeme z dětství (panenky, kočárky, autíčka). Kryštofovo údolí je od roku 2005 vesnickou památkovou rezevací s počtem obyvatel 348. Odtud jsme se přesunuli do Liberce k Botanické zahradě, kam jsme dorazili kolem 12.30 hod.. Botanickou zahradu v Liberci tvoří skleníkový areál téměř na ploše 3000 m2 , je zde prezentováno 13 rozličných botanických témat. V letech 1995-2000 bylo vybudováno 9 nových výstavních pavilonů a 9 pěstitelských skleníků. Staré skleníky byly zbourány.
Nádherná byla akvária s mořskými živočichy i rostlinami, pavilony např. prales i poušť. Z Liberce jsme odjížděli cca ve 14.0 hod. k stanici lanovky na Ještěd, odkud jsme se postupně přesunuli kabinovou lanovkou na vrchol. Tam to tedy pěkně foukalo, ale počasí nám přálo, svítilo i sluníčko – byl výhled do krajiny i když trochu zamlžený. Prohlédli jsme si okolí, podívali se do restaurace i bufetu a taky na Marťana. Hlavně jsme vyhlíželi naši skupinu pěšáků. Za chvilku dorazili, všichni v dobré pohodě a fit – někdo víc, ale každý, kdo se zúčastnil, mohl být na sebe hrdý – protože ON to dokázal! Samotný Ještěd je ve výšce 1012 m.n.m. Na vrcholu je stavba ve tvaru hyperboloidu, je zde umístěn vysílač a restaurace s hotelem. Projekt je od arch. Karla Hubáčka a slavnostně byl vysílač zprovozněn 21. září 1973. Tato stavba je velmi oceňovaná i v zahraničí. Je opravdu krásná z blízka i z dalekého okolí – prostě elegance sama. Potom jsme se pomalu začali spouštět pomocí lanovky dolů. Odjezd byl v 17.0 hod. směr Bedřichov. Tam nás čekala již pěkně vytopená chata, s večeří, občerstvením a potom už jen postýlka. Co víc si přát?
Vlasta Hofmanová
