Na přelomu září a října jsme pod vedením Pavla Kárníka opět vyrazili za poznáváním našich pohraničních hor.

Tentokrát to byly Krkonoše, jejich centrální část a to nejen z české ale i z polské strany. První den (pátek) jsme vyrazili do známého polského letoviska Karpacz, které leží přímo pod Sněžkou. Výchozím bodem naší trasy se stal dřevěný kostelík Wang, přenesený sem v polovině 19. století z Norska, z městečka Vang, podle kterého dostal i jméno a ve kterém stál již od 12. století. Je to úžasná stavba bez jediného hřebu, rozhodně nevypadající na své stáří okolo 900 let. Po prohlídce kostelíka a jeho okolí jsme se rozdělili na dvě skupiny. Áčko pod vedením Pavla Kárníka vyrazilo vzhůru na hřebeny Krkonoš na krásnou okružní trasu s vyhlídkami na ledovcová jezera Velký a Malý Staw a posléze i po břehu Malého Stawu zpět ke kostelíku Wang, kde se opět spojila se skupinou „B“, která mezitím pod vedením paní Pichlové vyrazila za poznáním do Jelenie Góry.
Počasí k nám bylo velmi přívětivé. Jen mraky převalující se z jihu přes hřebeny Krkonoš dávaly tušit, že na české straně až tak pěkné počasí jako v Polsku není. Měli jsme proto trochu obavy o zítřejší program.
Nicméně i v sobotu k nám byl sv. Petr milostivý, takže jsme mohli bez obav vyrazit na hřebeny Krkonoš, tentokrát na české straně. Autobus nás vyvezl až na Zlaté návrší k Vrbatově boudě, takže jsme si ušetřili pracné stoupání na hřebeny. Áčko vyrazilo opět pod vedením Pavla Kárníka na delší trasu od Vrbatovy boudy přes Mohylu Hanče a Vrbaty a rozcestí Tří pánů k pramenům Labe, odtud na Voseckou boudu, pak zpět na hřebeny ke Svinským kamenům s krásným pohledem na blízký vrchol Szrenice (česky Jínonoš) s pěknou horskou chatou, dále pak přes Tvarožník, rozcestí Česká budka, Violík až na Sněžné jámy, nejvyšší bod naší trasy a pak dolů na Labskou boudu a od ní přes vodopády Pančavy zpět k Vrbatově boudě, kde jsme tak tak chytali poslední autobus, který nás svezl na parkoviště na Horních Mísečkách. Béčková skupina se spokojila s méně ambiciózní trasou od Vrbatovy boudy přes vodopády Pančavy na Labskou boudu, poté k pramenům Labe a přes rozcestí Tří pánů zpět k Vrbatově boudě a odtud buď autobusem, nebo pěšky na parkoviště na Horních Mísečkách. Spokojeně pak vyčkali na příchod Áčkové skupiny v blízké restauraci.
Poslední den výletu (neděle) byl již odpočinkový. Od hotelu Javor v Dolní Malé Úpě, kde jsme spali, jsme vyrazili procházkou vzhůru k Horní Malé Úpě, prohlédli si horský kostelík sv. Petra a sv. Pavla, prošli se po okolí, vrátili na oběd v hotelu Javor a poté vyrazili do Jilemnice. Tady jsme prošli Zvědavou uličkou a navštívili Krkonošské Muzeum. Muzeum se nachází v zámku rodu Harrachů, kteří se velmi zasloužili o rozvoj krkonošského regionu i českého jazyka v něm. V muzeu je mimo jiné vystavován i známý mechanický a ozvučený betlém zhotovený řídícím učitelem v Jilemnici panem Jáchymem Metelkou v letech 1883-1913. V sousední hospodářské budově, bývalém pivovaru, se pak nachází krásná expozice lyžování.
Domů do Poděbrad jsme se vrátili kolem 18. hodiny.
Ing. Jan Bílek