Milí čtenáři,
na konci roku máme tendenci bilancovat a plánovat. Vím, že už to není jako dříve, ale přesto bychom si měli najít čas a obojí provést. Ono vystavět si naději a pak se pokusit ji dosáhnout, je obrovský kus práce a zabere mnoho hodin. A my na to čas máme. Stačí si udělat seznam věcí, ke kterým hledáte odvahu a sepsat argumenty pro a proti. A pokud hledáte typy na vytržení ze stereotypu, zde Vám jich několik nabízíme:

• Cvičení, pokud se bude provádět pravidelně min. dvakrát v týdnu Vám přinese úlevu od různých bolestí. Zacvičit si můžete doma, v přírodě a tělocvičně nebo bazénu.
• Pravidelně se otužovat. Stačí vycházky několika kilometrové za každého počasí. A kdo si myslí, že je to málo, přidá ranní sprchu studenou vodou. Potom budete dříve schopni zahájit svůj denní program. A těm, co chtějí se otužovat v přírodní vodě dávám jen jednu radu: začněte pomalu se namáčet a nebuďte u vody sami.
• Pěší výlet je velmi oblíbený způsob, jak spojit fyzické cvičení s poznáváním. Stále je možné využívat PID slevu na dráhu a autobus a cestovat po Středočeském kraji. A kdo si troufá na delší cestu, pak dálkový pochod Blaník – Říp už je pořádná porce, která měří bezmála 190 km a spojuje důležité hory české historie. Vede většinou po turistických stezkách KČT. Velkou výhodou této cesty je, že si ji můžete rozdělit na etapy a spát doma v Poděbradech. Po celý rok můžeme cestovat a poznávat a když se navíc řídíme severským rčením, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení, pak se nemusíme obávat teplotní a povětrnostní nepohody.
• Pro seniory existují různé sportovní akce, které mají závodivý i nezávodivý charakter. Pořádají se proto, aby si účastníci mohli ověřit svoje schopnosti. Závodiví senioři většinou trénují pravidelně, a proto si sami vyhledávají takové akce. Těm nezávodivým jsou k dispozici Sportovní den seniorů, Test fyzické zdatnosti na jaře a na podzim a také ping-pong turnaj pro neregistrované hráče. Stačí přijít, zaregistrovat se a soutěžit buď sám se sebou nebo s ostatními. Tyto akce nemívají vítěze, ale ve společnosti stejně starých lidí se dobře celé dopoledne pobavíte.
• Neměli bychom zapomínat na procvičování paměti. Existuje mnoho způsobů, jak si uchovat bystrou mysl. Jsou to různé deskové hry, učení se cizím jazykům, kurzy trénování paměti, ale také kurzy, ve kterých se něčemu naučíme např. jak lépe využijeme náš mobilní telefon nebo počítač apod. Vybrat si a realizovat se může každý sám nebo ve spolupráci s ostatními. Vyjmenované body jsou jen náměty, jak si udržovat dobrou fyzickou kondici, posílit tělesnou i duševní hygienu a zároveň se potkat s lidmi, které jsem delší čas neviděl.

Dopis Ježíškovi

Milý Ježíšku,
celý rok jsme se snažili dělat co nejzajímavější program pro naše členy. Chtěli jsme je pobavit, poučit a také připomenout, jak krásná je naše republika. Snažili jsme se být pozitivní, nadčasoví, aby naše činnost byla osvěžující a nepřinášela frustraci.
Ne vždy se nám to povedlo, chybovali jsme, protože jsme jen lidé. Ale díky tomu, že naši členové jsou tolerantní a nejsme jim lhostejní, dozvěděli jsme se, že ledacos mohlo být i jinak.
Máme, milý Ježíšku, jen dvě přání. Přejeme si v příštím roce tolik aktivních členů s kterými bychom se mohli vyvíjet a díky tomu být lepší a lepší. Ty nám budeš rozumět, protože sám dobře víš, že rozhřešení přichází ve chvíli, kdy své nedokonalosti neskrýváme, ale přijímáme a chceme se z nich poučit. A to je to, co nás dělá lepšími - výbor i Spolek.
Děkujeme Ti Ježíšku, a pokud budeš s námi sdílet připravený program, pokusíme se zajistit, aby uspokojil co nejvíce našich členů a samozřejmě i Tebe.
S díky a přáním krásných vánočních svátků všem
Výbor Spolku pro aktivní život v Poděbradech

KŘESŤANSKÝ A PŘEDKŘESŤANSKÝ PŮVOD VÁNOC

Vánoce patří spolu s Velikonocemi k nejvýznamnějším křesťanským svátkům v roce a lidé si během nich každý rok připomínají Ježíšovo narození, ukřižování, vzkříšení, zmrtvýchvstání a nanebevzetí. Často tak činí, aniž by znali přesné souvislosti nebo četli Bibli. Kalendářní rok provázelo mnoho událostí, zvyků a obyčejů, a i když se pohled člověka na svět změnil, mnohé tradice přetrvávají dodnes. Postupně dochází k zesvětštění a komercionalizaci některých svátků a v mnohých domácnostech se již vytratila jejich souvislost s křesťanstvím. Vánoce si i tak uchovávají kouzelnou atmosféru, motivují nás k zastavení a zamyšlení nad uplynulým rokem a ke vzpomínkám na naše blízké. Vánoce jsou také časem, kdy je rodina pohromadě, více se potkávají přátelé a známí a všichni k sobě mají blíž než v jinou roční dobu. Období Vánoc a předvánočních příprav je spojeno se sentimentem, pocitem sounáležitosti a sociálním cítěním. Věřící i nevěřící lidé se v období těchto svátků snaží podat pomocnou ruku potřebným: rozdávají jídlo, hračky dětem, přispívají na nemocné, účastní se charitativních akcí. Během Vánoc se i ateisté chovají jako křesťané, a přestože v Boha a Ježíše Krista nevěří, zpívají mu koledy, pod stromeček instalují betlémy a dodržují další křesťanské tradice. Latinský název pro Vánoce je nativitas a znamená narození. Český výraz Vánoce pochází nejspíše ze staroněmeckého Wihnahten, což můžeme překládat jako svatá noc, která nám připomíná Ježíšovo narození a události s ním spojené. Oslavy konané v období před Kristem souvisely především se zemědělstvím a řídily se pravidelně se opakujícími přírodními cykly, proměnou přírody a střídáním ročních dob. Jednou z významných událostí byla například oslava slunovratu. „Na tento den zimního slunovratu připadala podle nařízení císaře Auréliána z roku 274 v Západořímské říši oslava zrození nepřemožitelného Slunce na počest syrského boha Slunce z Emesy. Mithrův sluneční kult měl mnoho příznivců, kteří s nadšením oslavovali životodárné Slunce.
Zimní slunovrat připadá na 21. prosince. „O zimním slunovratu vstupuje Slunce do své nejhlubší jižní deklinace a na severní polokouli nastává nejdelší a nejhlubší noc.“ Během jeho oslav se konaly nejrůznější rituály uctívající božstva, které byly mezi lidmi natolik oblíbené, že ani prosazování nového směru v podobě křesťanství je nemohlo úplně potlačit. Církev pohanské svátky doplnila o radostné události Nového zákona. „Aby potlačili konkurující pohanské náboženství, rozhodli se křesťané 25. prosince zasvětit oslavě příchodu pravého světla, „slunce spravedlnosti“, pravého Mesiáše a Vykupitele, Syna Božího Ježíše Krista. Křesťanští myslitelé přitom poukazovali na skutečnost, že ve Starém zákoně se očekávaný Vykupitel označuje jako „slunce spravedlnost“, v Novém zákoně se sám Kristus nazýval „světlem světa“ a podle Janova prologu přišel Kristus na svět jako „pravé světlo“, které osvěcuje každého člověka.“
Základem křesťanských Vánoc je příběh o narození Ježíše. Narození Ježíše církev připisuje od 4. století n. l na 25. prosince. Datum bylo stanoveno na základě údajů objevujících se v Lukášově evangeliu. Jedním z důvodů zmiňování právě tohoto data může být ale i snaha o „posílení křesťanského vlivu a zapuzení přetrvávajících pohanských zvyků.“ Pravdou je, že ani dnes nevíme přesné datum ani místo Ježíšova narození. Vycházíme pouze z evangelií, která jsou na související informace relativně skoupá. Ježíšovu narození se věnují pouze evangelia podle Matouše a podle Lukáše. Matouš říká: „Ježíš se narodil v judském městě Betlémě za dnů krále Heroda.“ Přesnou odpověď na otázku týkající se dne Ježíšova narození nenajdeme ani v Lukášově evangeliu. Ten jako místo narození uvádí také Betlém a zmiňuje, že byl Ježíš počat, když byla matka Jana Křtitele v 6. měsíci těhotenství. Další prameny hovoří o tom, že se narodil v nejkratší den v roku, tedy v den, který pohané zasvěcovali zimnímu slunovratu. O přesnější určení Ježíšova narození se lidé za pomoci nejrůznějších spekulací snaží od prvních století. V současnosti se domníváme, že oficiálně prezentované datum je nejspíše mylné. „Pro věřící křesťany to však není důležité, pro ně spočívá podstata Ježíše Krista v duchovní rovině.“
Vánočním svátkům předchází přípravné období, kterému se říká advent a trvá čtyři neděle přede dnem narození Ježíše Krista. V lidových obyčejích adventu se prolínají kulturní vrstvy různého stáří, charakteru a původu, prvky starobylých mýtů a antických slavností konce roku a veršových představ připojených ke svátkům křesťanských svatých, které tvoří pevnou datovou osnovu období.
Bc. Kristýna Fišerová