SPAZ Poděbrady SPAZ Poděbrady SPAZ Poděbrady SPAZ Poděbrady SPAZ Poděbrady SPAZ Poděbrady

Zprávy

Občasník č. 28 Vydáno 23/10/2021

Milí čtenáři,
činnost Spolku v druhém pololetí jsme zahájili relaxačním pobytem v hotelu Delta u Sečské přehrady (30/8 až 3/9). Byla to taková prevence před podzimem. Cvičení zdravotní a psychomotorická, výlety do okolí utužily naše zdraví. Účastníci jsou lépe připraveni na příští setkání s Covidem. Při prvním setkání v Pentagonu si H. Dvořáková zavzpomínala na výlet do Dubaje. Naše poznávaní Česka začalo náročným výletem do pardubického zámku odkud jsme pokračovali k poutnímu místu na Zelené hoře a nakonec na přehradu Švihov. Neošidili jsme ani nákupu chtivé ženy a muže a 21/9 jsme zajeli do Polska. Byla škoda, že jsme nevyužili volného času do odjezdu prohlídkou lázní v Kudowě Zdroji. Je to skutečné zajímavé místo. Snad se příště podaří poznávání uskutečnit. Setkání 23/9 jsme věnovali přípravě na Sportovní den seniorů (SDS) a Testu fyzické zdatnosti (TFZ). Obě akce jsme dobře připravili a tak jsme očekávali úspěch. A ten se opravdu dostavil. O SDS bude ještě napsáno později a také TFZ nás překvapil. Čekali jsme v mrazivém ránu chodce a místo nich se začali objevovat cyklisté a také koloběžkáři na pořádných strojích. Vůbec jsme netušili, že tradiční chodecký a běžecký závod rozšířený o cyklisty bude mít takovou odezvu. Že lidé přestávají chodit a chtějí se ekologicky vozit, je známé. Ekonomové však varují. Když se nebudou prodávat auta, zlepší se životní prostředí, lidé budou více sportovat, budou zdravější a místo ekologické krize tu nastane krize ekonomická?
A jaká akce nás ještě čeká? Divadlo Palace 26/10. Tímto měsícem také konečně uzavřeme veškeré resty, které vznikly díky Covid 19. Uff. O listopadu a prosinci až příště. Co nás čeká v tomto čísle? Oblíbené hrátky s češtinou - jednohubky, zhodnocení SDS a psychomotorika.

Pohádkové třesky plesky, čáry máry a láry fáry
Postavy z pohádek k nám často promlouvají neobyčejným jazykem. Ten je plný hříček, rýmů a pořekadel. Provádějí se tu čáry máry, kují se pikle a ten čerchmant tam vzadu má už od pohledu něco za lubem. Podívejme se blíže na to, jak tato vynalézavá mluva vznikla.
Věděli jste třeba, co je takový pikel? Jedná se o malou bodnou zbraň podobnou jednoduché dýce. Díky svým nevelkým rozměrům se pikel dá nenápadně ukrýt, takže to byl oblíbený nástroj pro úkladnou vraždu. Kdo kuje pikle, ten doslova vyrábí zbraně pro zákeřný útok nebo přeneseně zkrátka spřádá pletichy. Jedno je jisté: kdo kuje pikle, ten má něco za lubem.
A rčení mít něco za lubem mělo také doslovný význam. Jako lub se totiž dříve označoval kryt mlýnských kamenů. Při mletí obilí za ním ulpívala ta nejjemnější mouka, kterou mlynář obvykle neodevzdal a ponechal si ji pro sebe.

Mezi čtyřma očima
Když už má někdo něco za lubem, mohou se dít i pěkné techtle mechtle. Tohle spojení jsme převzali z němčiny, která si ho zase vypůjčila z italštiny. Východiskem pro dnešní techtle mechtle tak pravděpodobně byla italská fráze a meco teco, což znamená mezi čtyřma očima.
A kde jsou čtyři oči, tam jsou dvě osoby, a tak není divu, že techtle mechtle označují nejen pletky obecně, ale především pletky milostné.
Rýmované fráze jako mírnix týrnix či saky paky k pohádkám neodmyslitelně patří, protože dobře zní. Mnohá z těchto pořekadel, jako zmiňované techtle mechtle, k nám přišla přes němčinu. Stejně tomu je u složeného výrazu mírnix týrnix, který jsme si k nepoznání přetvořili z původního mir nichts, dir nichts. To doslova znamená mně nic, tobě nic. Saky paky také pochází z němčiny, fráze mit Sack und Pack znamená doslova s pytlem a balíkem, přeneseně pak se vším všudy.

Kdo je tady na draka?
U jiných rýmovaných sousloví bychom ale pátrali po jejich původu marně. Zvolání jako třesky plesky, čáry máry nebo láry fáry nemají hlubší význam a vytvořena byla opakováním podobných zvukomalebných slabik, tak aby vznikl rytmus a rým. Když už mluvíme o slovech bez hlubšího významu, nesmíme zapomenout na nadávky. I v pohádkách se sakruje, jen v nich uslyšíme spíše výrazy, které jsou mládeži přístupné. Zrovna zmíněné sakra a jeho obměny jako sakryš či sakraholt mají zajímavou historii. Jsou založeny na latinském termínu sacramentum, kterým se označuje svátost. A protože boží jméno, natož svátost, není radno brát nadarmo, vznikly pro ně opisné výrazy jako sakraholte, safraporte, či dokonce kakraholte. Ale co by to bylo za pohádku, kdyby v ní chyběl drak! Na zoubek se podívejme jednomu zdánlivě nevinnému pořekadlu, a to že něco je na draka. Jak to souvisí s pohádkovou bytostí? Možná už správně tušíte: vůbec nijak. Ve skutečnosti jde o nenápadný germanizmus a drak je zkomolenina německého Dreck. To znamená špínu, případně slušně
řečeno výkal. A pak že draci jsou jen pro princezny.
Hezky česky podle Markéty Gregorové

Babí léto se sportem
Počasí nahrálo tomu, že se již druhý Sportovní den seniorů 2/9, který pořádal Spolek pro aktivní život v Poděbradech, vydařil. V okolí DDM Symfonie chodilo, pobíhalo, skákalo, házelo, hrálo pétanque a stolní tenis 55 seniorů ve věku 60 až 89 let. Nebyli jen z Poděbrad, ale ze širokého okolí: Mladá Boleslav, Kutná Hora, Malá Skála, Hořátev a Nymburk. A co je přilákalo? Sedm disciplín, které kromě stolního tenisu byly upraveny tak, aby senioři nemuseli na ně speciálně trénovat, ale charakter disciplíny zůstal. Např. takový biatlon bez lyží se sportovní dětskou střelnou zbraní NERF všechny překvapil. Závodilo se na trati 350m a střílelo se dvakrát vždy na pět ran. Další disciplína, hod na jelena, dala možnost si zavzpomínat na dětská léta, kdy kámen byla věc, s kterou jsme soutěžili na přesnost hodu,počet žabek, hráli drábky apod. Na šikmé lyžině se odvaloval kotouč a cílem bylo se třemi tenisáky do něho trefit na vzdálenost 5m. V této disciplíně se vyznamenalo několik žen.
Nordic walking je moderní disciplína. Mnoho lidí s holemi chodí, ale neumí je správně používat. K tomu posloužil servis, který byl zajištěn u startu této discipliny. Discgolf je hra, která je stále populárnější a každý si ji mohl vyzkoušet hodem disku na cíl. Šipky, hospodská soutěž, se hrála podle pravidel na otevřené ploše. Největšímu zájmu se těšil pétanque.
Vytvářela se nahodilá družstva, kdy členové mezi sebou soutěžili. Stolní tenis se hrál turnajově – muži a ženy.
Každá disciplina měla svá úskalí, ale všichni vše zvládli. Vyhlášení vítězů nebylo, ačkoliv se počítaly body a měřil čas. Organizátoři se drželi Coubertinova hesla „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“. Každý soutěžící odcházel s úsměvem na rtech a s pocitem, že prožil příjemné dopoledne se stejně naladěnými lidmi.
Text: I. Bohuslavová, P. Kárník .

Zájezd do jihočeského kraje
Ve dnech 15. – 17. 10. jsme uspořádali autobusový zájezd. Zastavili jsme se na zámku Hluboká, prošli se centrem Č. Budějovic s průvodkyní, poznali na modelech princip jaderné reakce a model reaktoru elektrárny Temelín. Večer jsme se ubytovali v Borovanech. Druhý den nás přivítala Třeboň. Zámek a hrobka byly hlavními taháky. Kromě toho také maraton a půlmaratón. A že to nebyl nějaký obyčejný pouťák ukázaly hodiny. Maraton byl zaběhnutý za 2:47hod a půlmaratón za 1:23hod. Odpoledne jsme navštívili místa, kde někteří z nás trávili dovolenou splouváním Lužnice a nebo objížděním krajiny na kole. Dvě významná místa jsme nesměli vynechat. Byl to jez u Majdaleny zvaný Pilař, který je významný tím, že od něho teče Zlatá stoka a rozvodí odkud Lužnice napájí Starou a Novou řeku. Večer jsme si prohlédli Borovany - zámek a klášter. Třetí den byl netradiční. Navštívili jsme středověký mlýn v Hoslovicích – skanzen. Připomněli jsme si některé předměty, které se ještě za našich babiček na venkově používaly. A hlavně korečkový mlýn, který byl napájen z malého rybníčku. Zásoba vody stačila na jeden den plného provozu mlýna. Poslední zastávka byla v hřebčinci v Písku. Měli jsme velké štěstí. Hřebčincem nás provázela průvodkyně, která nás s nadšením seznámila nejen s činností hřebčince, ale také s chováním koní a jejich psychologií.
Bylo mnoho dotazů, ale musel jsem to ukončit, abychom byli doma včas. Po celý výlet nám přálo počasí a tak můžeme považovat výlet za vydařený.
Text: P. Kárník

Naše tvorba
Do této rubriky nebyla poslána žádná zpráva ani článeček nebo povídka. Během léta jsteměli mnoho možností zažít zajímavé příhody a setkání, o které se chcete podělit. Pište a myje zveřejníme.

Tiráž :Občasník – nepravidelná vydání Spolku pro aktivní život v Poděbradech, redakční rada: Eva Dittrichová, Pavel Kárník (šéfredaktor), Jaroslav Richter (psychomotorika), Sněžana Růžičková, kontakty: karnik.pavel(ZAVINAC)gmail.com,

Pavel Kárník, 14. 4. 2022 (upraveno), 8 čtenářů
Nejnovější komentáře




Odpověď prosím zadejte číslem.

Přidat komentář

K tomuto článku dosud nikdo nenapsal žádný komentář.

Novinky

Náhodné fotky

Ing. J. Wurm s oceněnými (Ocenění práce členů Spolku)

Poděbradské zastoupení (70 leté výročí národního dne chin)

Upravená vila (Komentovaná vycházka)

 

Počet návštěv: 37 308