V tomto občasníku se můžete dočíst o historii výrazů pro českou kuchyni.
V psychomotorice si zkontrolujete minulé zadání dvou slovních příkladů a geometrie a přikládám řešení cvičení 14 a nové 15. Naše tvorba Vám nabízí cvičení s prádelními kolíčky a
na závěr je něco pro zasmání.

Knedlíky, nebo noky?
Ani jedno! Česky jsou to šišky.
Láska prochází žaludkem. A nejen láska. Na jídlo myslíme mnohokrát denně, a tím pádem o něm i často mluvíme a zpíváme. Vzpomínáte na budovatelskou Bez chleba nelze žít? Ale nebojte se, dnešní vyprávění nebude ani o životosprávě, ani o agitaci. Povíme si o tom, kde se v češtině vzaly názvy potravin, na kterých si rádi pochutnáváme.
Začněme pěkně od podlahy, tedy od země. Slovo země ve významu půda dalo vzniknout řadě výrazů pro jednu tradiční surovinu české kuchyně. Pokud hádáte, že řeč je o bramborách máte pravdu. Brambor nebo taky brambora se k nám dostala přibližně za třicetileté války, a to ze severního Německa. Proto jsme ji pojmenovali brambor, což
zkráceně vyjadřuje její původ z Branibor.
Možná ale bramborám říkáte doma jinak – zemáky, erteple nebo snad krumple? Ve slově zemáky přímo slyšíme tu zeminu, ze které se musely vykopat. Zemí se inspirovaly i názvy erteple a krumple, ovšem tentokrát německými výrazy pro zemi. Německé slovo Erde jsme si v češtině přetvořili na erteple a ze slova Grund jsme pro změnu udělali krumple.
Uřízneme maso a přidáme těsto
Od hlíny jsme se zašpinili dost, tak si k těm bramborám přidejme kus masa. Navrhuji řízek!
Tuto klasiku české kuchyně na jídelním lístku občas najdeme pod označením vídeňský řízek, ale protože se její recept datuje zhruba do dob Rakouska - Uherska, právem ji můžeme považovat za svou. Koneckonců pro ni máme hezký český název - ne náhodou ve slově řízek slyšíte řezání. Řízek dostal své jméno právě proto, že je to plátek uříznutého masa.

A co si dát k masu jako přílohu? Určitě si vybavíte slavnou scénu z filmu Pelíšky, kdy u rodinného oběda vypukne hádka mezi otcem Krausem a dcerou Jindřiškou, zda mají na talíři knedlíky nebo noky. A představte si, že „knedlíkovou válku“ vedl už mistr Jan Hus. Totiž v jeho době se vedle starého českého slova šiška začalo používat z němčiny převzaté slovo knedlík. To Husovi jako vlastenci nebylo po chuti a to netušil, že německý knedlík českou šišku jednou zcela nahradí.
Něco sladkého od babičky
Hlad jsme zahnali, takže teď by to chtělo něco sladkého. Co takhle babiččinu skvělou mramorovanou bábovku? Spojení babičky s bábovkou je zcela na místě. Bába je nejen dětské slovo pro babičku, ale také starý český název pro pečící formu. Podle pekáče zvaného bába se tedy začalo říkat bábovce a také třeba zemlbábě.
Zde by nás mistr Hus nejspíš opětpokáral, ať mluvíme hezky česky o žemlovce.
Jenže s vlivem němčiny na češtinu je to těžké. Jazyk sousedů nás ovlivňoval po tolik generací, že už to dnes nevnímáme. Vezměme si takový štrúdl. Že je to české slovo? Ale kdepak! Tento hovorový výraz pro jablkový závin pochází z rakouské němčiny. Strudel v ní označoval jednak závin, jednak vír. To odkazovalo na zvyk , dříve se štrúdl pokládal na pekáč jako dlouhý zamotaný šnek – tvarem připomínal vír.
Jak vidíte, čeština někdy dokáže být pěkně zamotaná.
ČD magazin 3/2021

Pokračování úloh z psychomotoriky
Řešení z minula
Algebra
Nákup v bufetu
Petr za 22 Kč, Kamil nakoupil za 66, Lukáš za 73Kč. Celkem za 161Kč .
Plná konev vody váží 15 kg, prázdná konev váží 3kg, konev z třetiny plná 7kg, konev, kde
chybí čtvrtina vody 12kg.
Goniometrie
Je dána přímka p a bod A. Sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABC jehož základna BC leží
na přímce p a výška v je stejně dlouhá jako základna. Nic neměříme, jen používáme kružítko.
Z bodu A sestrojíme kolmici k přímce p. Bod Ao, který je průsečíkem kolmice a přímky, leží
ve středu úsečky BC. Vzdálenost bodů B a C je shodná jako vzdálenost A a Ao. Body BC leží
na kružnici se středem Ao, která prochází bodem S. Bod S je středem úsečky AAo.

Psychomotorika 14 – řešení
Písmeno B se v „textu“ vyskytuje sedm krát
Poutní místa: Křtiny, Cvilín, Žarošice, Rajnochovice, Frýdek – najděte si tato místa ve
vyhledávači. Uvidíte hezká místa a dozvíte se více.
Přesmyčkou jména není druhé slovo – tedy velbloud, ostatní jména jsou František, Anežka, Václav a Vojtěch.
České vynálezy:
Prokop Diviš 1754 bleskosvod uzemnění blesku
J.E. Purkyně 1839 kinesiskop zobrazení práce srdce
J.L.Fr. Ressel 1826 lodní šroub pohyb plavidel
Fr. Křižík 1880 oblouková lapma veřejné osvětlení
Jan Jánský 1905 čtyři krevní skupiny kompatibilita krve
Jaroslav Heyrovský 1924 polarografie metoda chemické analýzy
Otto Wichterle 1957 kontaktní čočky korekce zraku
Do skupiny čísel nepatří čísla 19 a 16, protože nejsou dělitelná 3 (opakování)
Z daných písmen se dá sestavit rčení Komu se nelení, tomu se zelení.
Hledané číslo je 1349
Obrazec sestavený z písmen první řádek AR, druhý řádek KRA, třetí řádek KRÁVA
čtvrtý řádek VRÁSKA a pátý řádek SVRATKA
Psychomotorika 15
Najděte „chyby“. Řiďte se podle prvního okénka v řádku – v celém řádku má být stejná kombinace
písmen:
DJSD DSJD DSJD DSJD DSJD DSJD DSJD DSJD DSJA DSJD
ASHJ ASHJ ASHJ ASHJ ASHJ ASHJ ASVJ ASHJ ASHJ ASHJ
BVFD BVFD BVFD BVFD BVFD BVFD BVFD BVFD BVPD BVFD

Stanovte si sami čas (např. 2 minuty) a zapište v tomto čase:
a) co nejvíce českých řek na 3 slabiky
b) co nejvíce čtyřslabičných českých měst
Která česká města se skrývají v přesmyčkách:
OVRNK OEOBVŠLH KRMEPUŠ MŽÍORŘKĚ REKRBENTŠ AOKSNLB
V následujících slovech vytvořených na principu „morgensternovské šifry“(tedy záměnou části slova za slovo podobné či opačné) odhalte původní slova – názvy rostlin a měst:
SEVERLAVA FUJNO OVCOJÍDKY MAĎARSKÝ TUPOH LIŠKOŠ
Kterými českými slovy můžete nahradit slova:
abonent absentér invence propozice audit diferenciace pejorativní empatie
Doplňte přísloví, ve kterých jsou vynechané samohlásky:
DBRHSPDŇKPRPRKPŘSPSKČ KDSMCPTMCSDZV BZPRCNJSKLĆ
První písmeno je špatně – najděte správné pro všechna daná slova:
1) drata kousy mýlet slasy hraník 2) voník lásek něvec serník herko
Doplňte do prostředního políčka taková čtyři písmena, na které bude první slovo končit a zároveň na ně bude druhé slovo začínat:
Vý loun
Daleko isko
S áček
Samo lina
Hladom ment
D jnost
Kom el
Naše tvorba
Vnímám psaní do občasníku vyloženě jako subjektivní záležitost a zavděčit se všem není zkrátka možné. Podobně jsem přistoupil k dobrodružství připravovat psychomotorická cvičení jako inspiraci k zábavě pohybem, která lze provádět doma, ale i ve větších místnostech, sám nebo s nejbližšími. V Občasníku č. 20 jsem Vám poslal cvičení s papírem a dnes cvičení s kolíčky na prádlo.
https://youtu.be/MUoG-L0VnxM

Cvičení trvá 20 minut, pokud si je stáhnete, můžete je zastavovat a tempo si řídit. Jsou procvičovány ruce i nohy. A nakonec se budete divit, jak jste se uvolnili.

Občasník – nepravidelná vydání Spolku pro aktivní život v Poděbradech, redakční rada: Eva Dittrichová, Pavel Kárník (šéfredaktor), Jaroslav
Richter (psychomotorika), Sněžana Růžičková, kontakty: karnik.pavel(ZAVINAC)gmail.com, j.richterovi(ZAVINAC)seznam.cz