V tomto občasníku se můžete dočíst o historii našich výrazů pro nedostatek peněz.
V psychomotorice se budeme zabývat dvěma slovními příklady a geometrií.

Když je člověk švorc, stojí to za starou belu
O penězích nepřemýšlí jen ten, kdo jich má hromadu. To napsala americká spisovatelka Edith Whartonová. U nás bychom možná dodali, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Není divu, že o financích potřebujeme často mluvit. A proto jsme si v českém jazyce o nich nastřádali spoustu slov, obratů a přísloví.
Peněz bývá spíše málo, než hodně, a proto máme plno výrazů pro případy, kdy jsme švorc.
Po kapsách nenajdeme ani floka, vindru a dokonce ani zlámanou grešli. To pak všechno stojí za starou belu. Právě vyjmenovaným pořekadlům jste určitě rozuměli, i když třeba přesně nevíte, co je zač flok, vindra ani grešle. To ale hned napravíme. Ve všech případech se jedná o stará platidla nevalné hodnoty. Dnes si místo nich můžeme představit třeba haléře.
Za veverčí kožíšek
Floky budou znát leda historikové. Označovaly se tak totiž drobné mince, které razili husité z měděných pánví. Už ve své době byly floky téměř bezcenné. Pokud nemáte ani floka, nezoufejte, vlastně není o co stát. Podobně bídně jsou na tom vindry. Toto slovo pochází z německého názvu Wiener Heller, což můžeme přeložit jako vídeňský haléř. Oficiálně se této minci říkalo také fenik. Původně to s jeho hodnotou nebylo až tak špatné, ale časem upadala jeho kvalita i cena.
A co grešle? Tato měděná mince u nás obíhala za vlády Marie Terezie. Byla malá svou hodnotou stejně jako velikostí. Natož když byla zlámaná. To pak všechno stojí za starou belu.
Čekali byste, že bela je další z řady starých mincí. Kdepak! Slovem bela se dříve v ruštině označovaly peníze, ale dnešní ruské bélka je výraz pro veverku. Předpokládaná souvislost je asi taková, že kdysi se jako platidlo používalo leccos – včetně veverčích kožíšků. Stará bela teda odkazuje k výměnnému obchodu zboží za kožky.
V kapse máme černo
Vraťme se ale z Ruska do našich končin. Mnohokrát jsme si říkali, že jsme ze starého Rakouska převzali z němčiny spousty slov, která používáme dodnes. Jedno z nich se objevuje v již zmíněném rčení být švorc. V německém dialektu existuje spojení schwarz sein, což doslova znamená být černý, přeneseně to značí být bez peněz. Ono německé schwarz jsme si počeštili na švorc. A nové pořekadlo bylo na světě.
Konečně, pokud desetikoruně říkáme pětka, rovněž za to může staré Rakousko, konkrétně měnová reforma z roku 1892. Zatímco před reformou se platilo zlatkami, po ní se začalo platit korunami. Směnný kurz byl dvě koruny za jednu zlatku, takže si snadno spočítáme, že desetikoruna odpovídala pěti zlatkám. Tento přepočet se ujal natolik, že označení pětka na místo desítky používáme doteď. Nezbývá než si vzájemně přát, ať máme těch pětek co nejvíce a ať nejsme nikdy švorc.
Markéta Gregorová, ČD magazin 4/2021

Pokračování úloh z psychomotoriky
Algebra
Petr nakoupil ve školním bufetu za 22 Kč. Kamil nakoupil za třikrát více peněz. Lukáš nakoupil za částku vyšší o 7 Kč než Kamil.
Za kolik korun nakoupil Lukáš?
Kolik korun utratili všichni tři dohromady?
Plná konev vody váží 15 kg. Když polovinou vody zalijeme záhon, váží konev se zbytkem vody 9 kg.
Vypočítejte, kolik váží prázdná konev?
Vypočítejte, kolik váží konev, která je z třetiny plná?
Vypočítejte, kolik váží konev, kde chybí čtvrtina vody?
Goniometrie
Je dána přímka p a bod A. Sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABC jehož základna BC leží na přímce p a výška v je stejně dlouhá jako základna. Nic neměříme, jen používáme kružítko.

Občasník – nepravidelná vydání Spolku pro aktivní život v Poděbradech, redakční rada: Eva Dittrichová, Pavel Kárník (šéfredaktor), Jaroslav Richter (psychomotorika), Sněžana Růžičková, kontakty: karnik.pavel(ZAVINAC)gmail.com, j.richterovi(ZAVINAC)seznam.cz