Březen pro nás, obyvatele severní polokoule, vždy znamenal znovuzrození, obnovení radosti, fyzické touhy a neoprávněného optimismu.

Za normální situace začíná výletní sezóna. Může to být i období plné plánování, kdy si v duchu nebo postaru na papíru plánujeme, co všechno bychom v tom letošním roce chtěli udělat, vidět a zažít. Většinou se celý plán nepodaří uskutečnit, ale i ten zbytek úspěšně realizovaných akcí potěší.
Je škoda, že se nepodařilo uskutečnit výroční členskou schůzi, která bývá inspirací. Letos není vůbec jednoduché naplánovat výlety po republice ani do zahraničí. Dosud nemáme očkovací pasy a neznáme podmínky pro země, kam chceme vycestovat. Zbývá jen jediné a to není málo. Radujme se už z toho, že odložíme zimní oblečení a ukážeme se v jarním. Sílu, kterou nám příroda na jaře dává, se snažme využít k posilnění těla, ducha a zdraví. Buďme optimisti. I ta nejhorší období, lidé překonali a vždy vyšli z nich silnější. A slunce nás nezklame, bude vycházet po celý rok a my se musíme snažit mu denně vystavit svoji tvář.
Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.
V užším náboženském pojetí jsou Velikonocemi pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v období významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. Výpočet data Velikonoc je postup, kterým lze datum velikonoční neděle a tím i dalších souvisejících svátků určit vypočtením fází Měsíce pro daný rok. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Jeho opakem je nov. Rovnodennost je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Rovnodennost nastává dvakrát do roka: 20. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a22. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem.
2
Velikonoční symboly Beránek představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při pesachovovém svátku pojídají pesachového beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek Boží jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší. Ukřižování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže. Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už v starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila červeně vajíčka (červená jako symbol dělohy). Zdobení skořápek vajec však může sahat až do pravěku. V souvislosti s lidovou tradicí se zvyk vejce malovat udržuje i nadále (označení „kraslice“ je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době jakožto lacticinie. V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ve východním křesťanství se červená vykládá jako krev Krista. Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě. Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. V byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Křen symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku. Odpovídá židovské tradici, kdy o pesachu se pojídá hořká bylina (maror symbolizující utrpení při Exodu) při Seder, kdy se také pojídá kost z beránka či bejca (vejce). Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz Jidáše Iškariotského. Mléko a strdí symbolizuje zaslíbenou zem z Exodu, což je přejato i do legendy o Praotci Čechovi. Nenáboženské velikonoční tradice Už od svátků jara, které jsou starší než Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků. Řehtání – od čtvrtka do soboty chodili po vsi chlapci školou povinní a nahrazovali zvony, které odletěly do Říma. Na Zelený čtvrtek se šlo po škole a navečer, na velký pátek ráno před školou, po škole a na večer a naposledy na bílou sobotu ráno. Chodili tak aby obešli celou
3
vesnici a u každého křížku se modlili. Na Velký pátek v podvečer obešli ves dům od domu, kde vykoledovali nějaké vajíčko, sladkost – sušené švestky, křížaly či drobné mince. Nejstarší z chlapců se nazýval kaprál. V některých oblastech měli slaměného Jidáše. V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Pokračování úloh z psychomotoriky
Psychomotorika 10 – řešení
V prvním řádku je vzorec opakujících se písmem porušen, ve druhém řádku je v pořádku.
Překvapivé situace
a) V čekárně u lékaře – docházel jsem k lékaři pravidelně na převazy se zánětem po bodnutí hmyzem Jako obvykle zde čekalo asi 10 lidí, mezi nimi mladík s mobilem v ruce a zcela zaujatý hrou. Po chvíli přišla do čekárny maminka s miminem v kočárkem a s holčičkou, která měla ovázanou ruku. Dveře do ordinace se otevřely a sestra pozvala dále dalšího pacienta – shodou okolností právě našeho náruživého hráče s mobilem. Ten povstal a pravil přítomným, že se právě rozhodl vyměnit si své pořadí právě s tou maminkou a dětmi. Jestli je někdo proti? Co myslíte – mohlo by se to stát?
b) Při jízdě na lodi po jedné řece jsem měl tento skutečný zážitek. Dva manželé museli jet ve dvou lodích, protože na jednu loď by se dva velcí psi - labradoři, bagáž a plavčíci prostě nevešli. Muž vážící téměř 95kg seděl na háčku jedné lodi, část společné bagáže uprostřed a na špičce měl jednoho labradora k vyrovnání váhy. Cesta spokojeně probíhala do chvíle, než si ten pes umínil, že si přepočítá ostatní lodě. Bez váhání se katapultoval z lodi a následky si jistě umíte představit.
c) U pokladny v samoobsluze jsem měl následující, také, skutečný „zážitek“ - zaplatil jsem za nákup a vracel se domů. Když jsem potraviny ukládal, podíval jsem se také na účet. Zjistil jsem, že se pokladní přehlédla a vrátila mi o 100,Kč více. Chvíli jsem váhal, ale potom jsem se do samoobsluhy vrátil. U pokladny seděla jiná slečna, ale tu původní mi zavolala. Předložil jsem ji účtenku i vrácené peníze a ona na mne koukala a nevěděla co říci. Až za hodně dlouhou chvíli řekla „děkuji“, ale dívala se na mne dost divně. Proč asi?
Zajímám se o vaše příběhy. Napište mi něco hezkého!
Přesmyčky města: Krnov, Holešov, Šumperk, Kroměříž, Šternberk, Blansko, Mohelnice,
Boskovice, Zábřeh, Konice – (město v okrese Prostějov)
Dlouhodobá paměť – udělejte si inventuru sami – nešetřete pochvalou!
Napište v čase, který si sami zvolíte, co nejvíce slov, které odpovídají dané instrukci:
křestní jména začínající na A: Adam, Alice, Alena, Adolf, Anna, Alžběta,........
4
jídla z brambor: škubánky, kaše, bramborák, bramborové šišky, braborové placky,.........
české řeky na tři slabiky: Be roun ka, Bla – nice – ce, Ji – hla- va, Vl – ta - va ,............
Které z následujících slov není přesmyčkou lesní zvěře:
a) tuleň, b) jelen, c) jezevec d) liška e) lasička
záměna části slova za slovo podobné :
PESEK – pejsek nebo fenek BAHNOUS – kalous SKOKODÝL - krokodýl
TUPÍŽ – ostříž HRDLAVEC – krkavec ŠELEN - jelen
z obliga – nemít povinnost, nebýt zavázán
demagogie – využívání zkreslených argumentů působících na city a předsudky
pedantský – přehnaně přesný, malicherný, přísný
konsolidace – upevnění, ustálení
žoviální – bodrý, veselý, dobromyslný
šovinismus – víra v nadřazenost nějakého národa
Psychomotorika 11
Vzpomeňte si na naše výlety a proveďte kontrolu zda jsme byli v následujících zámcích:
BYŽLE ŠELÁN SUKK TŇOBŘE PINOKOŠTĚ LČTE ČIKANA CHRYVOS
Kde se vám nejvíce líbilo a proč? Co zajímavého jste tam zažili?
Zapište český význam slov cizího původu, která běžně používáme (pokračování):
hybridní ostentativní prudérní sofostikovaný fiskální paradigma
Trénujeme dlouhodobou paměť:
Kraje v České republice: Světci u sochy koně na Václavském náměstí:
Sedm divů světa: Jména tří králů v Betlémě:
Pět členů Rychlých šípů: Památky UNESCO v České republice:
Manželky Karla IV: Spolkové země Rakouska:
Patroni České země (Ochránci Země české): Patroni Evropy:
Ve druhém, třetím a čtvrtém sloupečku můžete změnit pouze jedno písmeno a tím změnit celé slovo:
KROK
BROK
BLOK
MLOK
DÍRA
VÍLA
VANA
MÍRA
VODA
KOZA
SUKY
BORY
5
Zkuste v následujících citátech sestavit správný pořádek slov:
Milujeme co odmítáme nás ty, a milují, ty,odmítají nás co. (Seneca)
Čtyřma chval ho mezi veřejně, kárej ale přítele očima. (Leonardo da Vinci)
Nahraďte otazníky matematickými symboly tak, abyste dospěli k požadovanému výsledku. Smíte použít pouze +, - , krát , : Dokážete najít obě možná řešení?
8 ? 3 ? 2 ? 5 = 17
Jaké dvě vlastnosti mají všechna tato čísla společné? Jedno tvoří výjimku. Které? (Vzpomeňte si na znaky dělitelnosti).
54, 36, 90, 64, 72, 18
Z pošty
Tolik se jsme se těšili loni na dovolenou v zahraničí a mnohým se to nepodařilo. Obdobné je to i letos. Myslíme si, že překážky v cestování brzy pominou a my budeme mít možnost někam vycestovat. Když ne do dalekých krajin tak aspoň po Česku Poslali mi kvíz, který vyzkouší Vaše znalosti o Česku a možná bude pro Vás inspirací. ://native.seznamzpravy.cz/svetova-mista-v-cesku/?-
Naše tvorba
Postřehy ze skautského tábora - SPCCH (který vedla Iva Tomková ) a proběhl od 8. 8.do
14. 8. 2010
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bylo nás pět - ne jako u Poláčka- ale pět amazonek v nejlepších letech, které se chtěly alespoň na chvíli vrátit do mladých let. Bezpečnost na táboře nám zajišťoval "ostrý pes" jménem Nelly (fenka bernského salašnického psa, majitelky Jany Pospíšilové). Oproti minulému roku, kdy se nás zúčastnilo 10 - jsme tentokrát s sebou neměly kola, protože v rozbahněném terénu by to asi nešlo. Takže jsme obuly holínky, které nám moc posloužily, hlavně v lese na houbách. A že jich tu letos - díky příznivému počasí bylo spousta - a jakých ! Stačilo jen vyběhnout do lesa v kopci nad táborem a hned jsme měly zpestření jídelníčku. A protože jsme všechny vášnivé houbařky, měly jsme z velké části postaráno o zábavu a každodenní zdravý pohyb.
Vrátím se ale k prvnímu dni, lépe řečeno noci našeho pobytu. Ta byla opravdu divoká a bouřlivá. Strhla se bouře, která na náš tábor útočila ze všech stran, přívaly deště bičovaly naše stany a my měly sbalené baťůžky s nejdůležitějšími věcmi pro případ, že by se vylil protékající plný Vavřinecký potok. Pak bychom musely upalovat do okolních kopců, tábor obklopujících. To se ale naštěstí nestalo - díky duchapřítomnosti naší vedoucí Ivany, která včas zavolala hráznému na Vavřineckém rybníku, aby ubral na výtoku do našeho potoka . Takže nedošlo k vyplavení našeho tábora a tato nechtěně probdělá noc byla určitě vzrušujícím zážitkem. O to víc jsme se těšily na nový den a co si uvaříme. Jídlo bylo vždy výborné. Iva sestavila jídelníček na celý týden, z připravených surovin jsme společnými silami vařily, jedly, pily, hodovaly a nikdy nic nezbylo.
6
I letos byl jeden den věnován výtvarné činnosti. To přijela dcera Ivany, aby nás zasvětila do tajů batikování. Batikovaly jsme trička, šály apod. na různé způsoby. Připravily jsme výstavku našich výtvorů pro účastníky čtvrtečního dne otevřených dveří v táboře. Byly jsme rády, že návštěvníci přijeli v tak hojném počtu. Však jsme jim také navařily kotel houbové polévky , nasmažily hromadu bramboráků a následně pak palačinky ke kávě a čaji. Po všem se jen zaprášilo.
Zpestřením tohoto dne byly hry v lese - zajištěné a organizované Pavlem a Evou Kárníkovými. a také sebeobrana seniorů, kterou předváděl s figuranty nám již známý pan Černovský.. Na závěr tohoto dne byl uspořádán táborák s opékáním buřtů. Myslím, že tento den, stejně jako ty dny ostatní se moc vydařily.
Ještě dnes, když usínám, slyším hukot splavu - řečeného "Gabčíkovo" - na Vavřineckém potoce, který nám byl v táboře každodenní ukolébavkou.
Díky všem, kteří nám tento úžasný pobyt umožnili a těšíme se na shledání zde v příštím roce.
Táborové střípky posbírala Eva Netolická.
Pro zasmání
Tiráž – Občasník – nepravidelná vydání Spolku pro aktivní život v Poděbradech, redakční rada: Eva Dittrichová, Pavel Kárník (šéfredaktor), Jaroslav Richter (psychomotorika), Sněžana Růžičková, kontakty: karnik.pavel(ZAVINAC)gmail.com, j.richterovi(ZAVINAC)seznam.cz
7