Na pravidelné čtvrteční schůzi 9. 11. nás návštívil Ing. Pavel Votruba, aby se s námi podělil o své bohaté znalosti týkající se historie myslivosti spojené s dějinnými souvislostmi.

Kdo čekal, že nám bude ukazovat obrázky zajíce, jelena či bažanta se nedočkal. Začal dobou tisíce let zpátky a postupně nás seznámil, jak to bylo s vlastnictvím půdy, včetně lesů a od toho se vyvíjela hospodářská a myslivecká činnost. Na rozdíl od Francie v našich zemích nedošlo k nekontrolovanému vybití zvěře, ale promyšleným hospodařením se lovná zvěř udržela až do dnešní doby, i když v početně nižších stavech. Velkou zásluhu na tom měl majitel lyského panství hrabě František Antonín Špork. V roce 1695 založil Řád svatého Huberta, jehož členy byli zástupci šlechty a ve slibu, který při přijímáni stvrdili se zavazovali k tomu, že budou ctít a uznávat sv. Huberta, že budou pravými milovníky ušechtilé honby a budou zachovávat všechna pravidla a stanovy Řádu. Po smrti hraběte Šporka Řád zanikl a byl znovu obnoven ilegálně v roce 1978. Po roce 1989 byl uznám Ministerstvem zemědělství jako pokračovatel Šporkova Řádu. K myslivosti patří také umění. Slavní malíři zachycovali lovy a lovecká zátiší, sochaři a stavitelé zhmotňovali lovecké výjevy a symboly, hudební skladatelé skládali hudbu, která úzce souvisela s pořádáním honů a loveckými ceremoniály. Do lesního hospodaření a myslivosti zasahaovali i další panovníci jako Marie Terezie a její syn Josef II. V současné době se převážně o les starají myslivci organizovaní v Mysliveckých sdruženích. V diskusi došlo i na otázky týkající se afrického moru divokých prasat na Zlínsku a nucenou pořážku domacích prasat v zamořeném území. Ačkoliv přednáška překročila stanovený časový limit, posluchači seděli jako pěny a přednášejícího si vyžádali na další setkání.