Výlet byl naplánovaný a uskutečnil se 15. června 2016. Vedením a organizací byla pověřena Sylva Polnická, která také cestu připravila včetně časového rozvrhu. Podle plánu jsme měli jet do Žleb, prohlédnout si zámek a potom se vydat údolím Doubravy do Ronova. Zdatnější mohli pokračovat až do Třemošnice. Na zpáteční cestě bychom se sešli ve vlaku z Třemošnice do Čáslavi.

První část proběhla nadějně, i počasí bylo přijatelné. Sešli jsme se v Poděbradech na nádraží a v Kolíně přestoupili na vlak do Čáslavi. I když do Čáslavi vlak dojel se zpožděním, motoráček do Žlebů na nás počkal. V pokladně zámku jsme si koupili vstupenky na první, kratší, okruh. To abychom mohli co nejdříve vyrazit údolím Doubravy. Ale začalo pršet a po prohlídce už lilo tak, že jsme si raději koupili vstupenky i na druhý okruh. Na cestu údolím Doubravy nebylo pomyšlení. Ani na prohlídku zámeckého parku.
Ale udělali jsme dobře. Zámek jsem navštívil naposledy nejméně před deseti lety. Od té doby se hodně změnilo. Byly zpřístupněny velmi zajímavé tehdy veřejnosti nepřístupné prostory, průvodci obou okruhů znali velmi mnoho nejen o historii zámku a účelu věcí, na které jsme se ptali, ale dokázali zajímavě vyprávět i o tom, jaké jsou další plánech do budoucnosti. Určitě bude užitečné podívat se do Žlebů za několik let. Víc je na stránkách https://www.zamek-zleby.cz/cs
Po skončení druhé prohlídky přestávalo pršet, ale všichni přešli ze zámku do hospůdky U Kosů na oběd. S místními jsme se radili, zda je možné pokračovat do Ronova, ještě bychom to časově zvládli. Ale ti nám to rozmluvili, cesta bude určitě blátivá a i počasí bylo hodně nejisté. Ale, co dál? Do Poděbrad bychom se vrátili zbytečně brzo. Problém vyřešili naše dámy, kterým se po dobrém obědě zachtělo kafíčka a nějaké sladkosti. Nejbližší cukrárna je ale až v Čáslavi. Takže rychle na nádraží. Než přijel motoráček, společně jsme se vyfotografovali. V Čáslavi jsme se rozdělili, někdo jel domů, někdo se prošel kolem hezky opravených čáslavských hradeb a někdo hledal jen cukrárnu. Nakonec jsme se skoro všichni sešli v cukrárně Pod baštou. A všichni si pochvalovali dobrou kávu a příjemnou obsluhu. Hlavně dámy, protože nás obsluhoval sám pan majitel.
K večeru jsme se spokojeni vrátili domů. I když se nepodařilo dojít do Ronova, věnovali jsme více času prohlídce zámku a prohlídce Čáslavi.